Řecko, respektive řecké ostrovy jsou geograficky nejbližší alternativou pro jachtaření k Chorvatsku. Hlavními důvody, které vedou kapitány a jejich posádky k plavbám po Řecku jsou
1) Nižší náklady za vodu a kotvení. V městských přístavech se mimo sezónu obvykle za kotvení neplatí, nebo se vybírají částky podobné jako v hlavní sezóně (červen až září) ve výši několika EUR. Kotvení probíhá obdobně jako v Chorvatsku a větší části Středozemního moře z přídě spuštěnou kotvou a vyvázáním na molo zádí k molu, případně vyvázáním na instalované mooringy. Pokud máte jen trochu štěstí, s kotvením Vám někdo z okolí obvykle pomůže. Lidé v přístavu jsou většinou vstřícní a srdeční. Můžete se ale setkat s druhým extrémem a to naprostou netečností.
Voda bývá mnohdy na molu zdarma, nebo se někde dá snadno najít telefon na “watermana”, který vodu pustí (obvykle ráno nebo večer). Pokud je za vodu nutné platít, odečítá se buď množství odebrané vody podle nálady “watermana”, náměru vodočtu, případně magnetické karty, kterou je nutné oproti záloze zapůjčit v blizké trafice nebo obchodě. Cena za 700l vody v posledních letech bývala obvykle okolo 10 EURo.
Pokud v přístavu najdete čerpací stanici s naftou většinou u ní nejsou fronty, ale občas ani obsluha. Obsluhu budete muset mnohdy sehnat někde v baru či taverně, nebo na telefonu. Můžete ale snadno narazit na přístav, kde čerpací stanice pro jachty prostě není a budete muset naftu získat za pomoci někoho z místních a jejich auta, nebo ji donést od normální pumpy ručně. V Athénách a na některých dalších místech na zavolání dokonce přijede cisternová loď. Pokud jsou nejasnosti okolo kotvení, je vhodné konzultovat kotvení s místními (rybáři, Port Police), tak aby nedoško k nedorozuměním, kvůli kotvení na vyhrazeném místě večerního trajektu nebo zásobovací lodi.
2) Rozmanitost, kulturní památky a rozlehlost Řecka. Hlavní jachtařskou oblastí je Jónské moře (Ionian See) s hornatými ostrovy, pokrytými bujnou vegetací. U Atén je Saronský záliv s celoroční možností jachtění a obrovským výběrem plachetnic, katamaránů i motorových jachet. Jsou zde skvělá místa na koupání a památky jako Epidavros nebo chrám Afaia na ostrově Aegina, unikátní ostrovy Hydra a Poros. Mezi Saronským zálivem a Dodekanézkými ostrovy těsně u tureckých břehů leží souostroví větrnějších ostrovů Kyklády (Cyclades), ke kterým patří i známí Kos a velkolepý Rhodos.
Roztroušenými ostrovy nepatřícími do Kyklád jsou Sporady a nejvýznamnější z nich jsou Skyros, Skopelos a Skiathos. Krom jachtařských průvodců je vhodnou literaturou i průvodce po antických památkách. Pro rodiny s dětmi jsou vhodnou knihou Staré řecké báje a pověsti. Mnohdy je tato kniha přehlednější než než průvodci.
3) Volnější jachtějí (maríny a zálivy)
Ve srovnání s Chorvatskem a Itálií (především v srpnu) jsou řecká moře méně navštěvovaná a tak je jednoduší pohyb na moři snadnější kotvení v marínách, přístavech a zálivech.
Ve srovnání s Chorvatskem může vyžadovat plavba v Řecku více zkušeností a obezřetnosti. Povětrnostní podmínky jsou o něco komplikovanější. Je zde větší jazyková bariéra. Ten kdo byl z Chorvatska zvyklý na to že se domluví česky a pokud mluví pomalu a zřetelně, tak mu druhá strana rozumí, může být silně překvapen. Na některých místech je potíž i s domluvou v angličtině a němčině, to však neplatí o přístavech a místech s větším turistickým ruchem. Drobnou komplikací může být pro posádky nutnost letecké dopravy, ale pokud máte štěstí náklady na cestu nevyjdou výrazně dráž než cesta do Chorvatska s Chorvatskými a Slovinskými dálničními poplatky. Pro jiné zkušenější cestovatele je letecká doprava výhodou, my ji rozhodně doporučujeme. Nákupy v místních supermarketech jsou ale oproti Chorvatsku méně nákladné.